In the media

Marek Eben and our open face sandwiches - 2008

Pan Marek Eben nás navštívil v lahůdkářské výrobně a prodejně Zlatý kříž v Jungmannově ulici, aby viděl, jak se dělají různé druhy chlebíčků a možná také aby se inspiroval pro svoje album Chlebíčky se stejnojmennou skladbou.

I když jsou úvodní slova písničky "Chlebíčky, oschlé chlebíčky, ......", pan Marek Eben mne ujistil, že právě i den, dva, staré chlebíčky jsou super a velmi si tuto typicky českou a světově jedinečnou lahůdku pochvaloval. Má pravdu a my mu za tento nový pohled děkujeme :-)


Výňatky z rozhovoru z Magazínu Aktuálně.cz:

Marek Eben: Chlebíčky jsou naše společná zkušenost

Bratři Ebenové vydávají po šesti letech studiovou desku

Rozhovor - Podívejte ten booklet, co to má stránek, to když už si někdo koupí, tak k tomu taky něco dostane, uvítal mě s novým albem v ruce Marek Eben, moderátor herec a zpěvák a autor repertoáru pro Bratry Ebenovy.

Mirek Dušín českých médií pro ně připravil nové skladby, které právě vycházejí pod názvem Chlebíčky.

"Nenajdete jinou zemi, kde by je v téhle podobě znali. Ta veka, majonéza a typologie oblohy se nemění snad čtyřicet let. Já je miluju a beru je jako takový znak doby, se kterým má moje generace spojeno spoustu zážitků," říká milovník obtížně konzumovatelného vajíčkového chlebíčku.

Kapela vydá i limitovanou sérii alba na USB ve tvaru této poživatiny a v létě s novým repertoárem vyrazí na festivaly. Ani teplem oschlé totiž Marku Ebenovi nevadí.

Proč jste dali desce název Chlebíčky?

Já vám ani nevím, jak mě to napadlo, vím jenom, že ten text mi ležel v šuplíku asi rok a měl jsem velké potíže s muzikou. Pořád se to nedařilo, ale pak už mě přitlačil termín, takže to už jít muselo. A fenomén toho pokrmu mi přijde tak český - s tím se nikde jinde nesetkáte a všichni to znají. To se mi taky na tom líbí, společná zkušenost.

Pakliže je to typicky české, v čem sám sebe pokládáte za typického Čecha? Máte nějakou takovou vlastnost?

Já myslím, že asi české je to, že člověk má tendenci dělat si legraci z těžkých životních situací. V tomto směru bych byl Čech. A asi taky v určité neagresivitě - jsme malý národ, a řekl bych, že se tady hodně cení život. Že jak nás bylo vždycky málo, tak cena lidského života je pro nás značná. Na to jsou Češi docela hákliví, nemají rádi, když někde teče krev. To je prostě pro Čecha těžko přijatelné. Taky jsme nikdy nebyli velcí dobyvatelé, kteří by se prostě pokusili podmanit si jiné národy. Tak v tomto směru si myslím, že budu podobný.

Celý rozhovor ZDE.